Historie
Heřmanice se připomínají v deskách zemských r.1352 jako samostatné zemské zboží, které držel hradecký purkrabí Rupert. Počátkem 16.století se dostaly do držení Valdštejnů, kteří dali r.1548 heřmanickou tvrz opravit. O samotné tvrzi se August Sedláček zmiňuje, že byla neveliká a ne příliš pevná, stála poblíž kostela. V 18.století koupil značné zbytky zdiva sedlák Ott z Krabčic, rozebral je a prodal na stavbu pevnosti Josefov. Postavil si dřevěný domek. Při rozšiřování stavby r.1835 byly objeveny tři staré sklepy. Povídalo se, že v jednom jsou ukryty hromady peněz, ve druhém sudy vzácného vína a ze třetího, že vede tajná chodba až do Kuksu. Při velkém požáru 25.června 1882 lehl popelem mlýn, kostel s věží a devět stavení (vč.dřevěného domku sedláka Otty). V roce 1976 na těchto místech byla v akci Z vybudována Mateřská škola (čp.4), která dodnes slouží dětem z našich 4 obcí a dále obcím Hořenice, Zaloňov, Kuks a Stanovice.
Původní český charakter obce byl po třicetileté válce postupně potlačen, koncem 19.století se naprostá většina obyvatel hlásila k německé národnosti. Obec se stala součásti záboru Sudet na podzim v roce 1938.
Albrecht z Valdštejna
Na heřmanické tvrzi se narodil 14.9.1583 Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna. Slovutní astrologové později spočetli, že toho dne došlo ke vzácnému postavení planet slibujícímu zrocencům oslnivou kariéru.
Budoucnost v Heřmanicích však oslňující nebyla. Panství čítalo sedm vesnic s devadesáti dvěma poddanými. Matka zemřela, když mu bylo jedenáct. Brzy poté, v roce 1595, dvanáctiletý sirotek rodnou ves opouští.
Heřmanice jsou přesto prvopočátkem velikého příběhu a jeho první stopy zde jsou. Náhrobky obou rodičů nalezneme zasazeny ve vnitřních zdech kostela sv. Maří Magdaleny spolu s valdštejnským erbem. Tvrz stávala na místě domu č. 4. A ještě něco dávného a významného ve vsi stále je a trvá bez ustání - řeka Labe. Široká je tu jen tolik, že ji každý kluk dokáže přehodit kamenem. Teče ještě na jihovýchod, k Dunaji; teprve v kraji se začne velikým obloukem otáčet, sílit a pak zamíří na sever. Kolikrát se tam setkají. On bude už zralým mužem, stratégem třicetileté války, přemísťujícím obrovskou armádu z jednoho břehu na druhý - ona širokým evropským tokem blízko ústí.
Mihnou se v takové chvíli vzpomínky na společné dětství? Netušíme. V Heřmanicích si připomeňme, že výpravy kluků bývají tajné a navazují se při nich zpravidla velmi důvěrná přátelství...