Obec Heřmanice
Obec Heřmanice okr. Náchod

Osady

Slotov

Zpráva z roku 1900 od Heinricha Neumanna, ředitele měšťanské školy v Kuksukresba

Slotov leží 1 km východně od Kuksu na severní hraně zvičinského hřbetu. Čítá 47 domu, 415 obyvatel (počítaje v to hospital) a zaujímá plochu 237 ha a 31 arů. Hlavní část obce na pravém břehu Labe spojuje s částí na levém břehu, tzv. Sedmidomím, železný most. Železný most je také spojnicí Slotova s Kuksem – hranice katastrů prochází právě řekou Labe.

Obyvatelé Slotova jsou rolníci a dělníci, k nejvýznamnějším živnostem paří výroba košíků a pražírna kávy a obilí. Železniční stanice Slotov – Kuks se nachází na území Slotova. Vesnicí vede cesta do Brodu. Existuje zde spolek dobrovolných hasičů a skupina svazu Němců v Čechách.

 

Stručná historie Slotova

mapa 1773Jméno obce se v průběhu staletí měnilo: v roce 1520 znělo Slotov, roku 1615 wes Slotowa, roku 1665 (1636) Slotten a v roce 1713 se proměnilo na Schlotten. Jméno nejspíš pochází ze starého slovanského příjmení Slota – odtud Slotuov dvuor, Slotov[1].

Mapy z roku 1773 (vlevo) a mapy tzv. stabilního katastru[2], který byl sestavován v letech 1826 – 1843 dokazují, že na rozdíl od jména se ráz obce (alespoň v posledních téměř třech staletích) nijak zvlášť dramaticky neměnil.

 

Věděli jste, že…?

Slotov odjakživa patřil pod Heřmanice. Protože byly roku 1520 (ze kterého je první písemná zmínka o Slotově) Heřmanice prodány městu Jaroměř, musel Slotov Jaroměři ročně platit jako úrok 7 kop a 2 groše a jako náhradu za robotu a drůbež odvádět 4 kopy a 20 grošů. Roku 1547 bydlelo ve Slotově 13 obyvatel. Tehdy se Slotov s Heřmanicemi staly majetkem Jana z Pernštejna a v následujících letech Jana z Valdštejna.

mapa stabilní katastr

 

Věděli jste, že…?

Ve válce o bavorské dědictví (konkrétně roku 1778) tábořilo jižně od hospitalu ústředí rakouské armády. Nad Slotovem nechal císař Josef II. založit hradbu 40 kanónů.

Na území Slotova (u kovárny) byl od roku 1842 několikrát podniknut pokus těžit uhlí. To se tu skutečně nachází, ale v příliš tenké vrstvě a jeho kvalita není valná, a proto se s těžbou vždy znovu přestalo.

 

O relativní stabilitě svědčí i údaje ze sčítání lidu a domů. Počet domů se příliš nemění, ve výsledcích sčítání se neprojevil ani poválečný odsun německých obyvatel. V 50. letech minulého století se ale počet obyvatel snížil na méně než polovinu (z 280 na 130 trvale hlášených), čímž byl nastolen trend postupného vylidňování vesnice.

tabulka počet obyvatelZdroj: ČSÚ 2006[3], s. 481

 

Podobu „Šlotova“ zachycují kresby jednoho z odsunutých obyvatel.

kresba 1

kresba 2

 

Za zpracování textu velmi děkujeme paní Evě M. Hejzlarové

 

 

[1] Zdroj: http//www.riesengebirgler.de/gebirge/orte/Ortschafften_1.htm

[2] Základní měřítko zobrazení (1:2880) vycházelo z tehdejšího požadavku, aby se jedno dolnorakouské jitro (tj. čtverec o straně 40 sáhů) na mapě zobrazilo jako jeden čtvereční palec (1 sáh = 6 stop, 1 stopa = 12 palců, 40 sáhů x 6 stop x 12 palců = 2880).

[3] http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31